Zahraniční bitva 1:1

Čas běží. Vlastně se spíš řítí. Skoro bych někoho podezírala, že mi ho prachsprostě krade. 

A jestli se bojíš nebo zdráháš vycestovat, tak čti.

Je to jako včera. Místo na stranu řidiče, sedáš na sedadlo spolujezdce. Jediná trasa, kterou znáš z hlavy je k autu před barákem. Hystericky brečíš pokaždý, když ti nejde zapnout navigace. A když za „good morning“ věta pokračuje, je ti špatně od žaludku.

Continue Reading